2 Chronicles 20
1 A potom se stalo, že proti Jehóšáfátovi k boji přitáhli synové Móávovi a synové Ammónovi, - a no, byli s nimi někteří z Ammóním;
2 i přišli a podali Jehóšáfátovi zprávu výrokem: Přitáhl proti tobě početný dav, z druhé strany vůči moři, od Arámu, a hle je, jsou v Chacecón-támáru, to je Én-gedí.
3 A Jehóšáfát se ulekl a upřel svou tvář k vyhlížení po Hospodinu a vyhlásil na všem Júdovi půst.
4 I shromáždili se, Júdá, vyprošovat si od Hospodina; i ze všech měst Júdových přišli Hospodina hledat;
5 a Jehóšáfát v sejití Júdově v Jerúsalémě v domě Hospodinově před novým nádvořím stanul
6 a řekl: Hospodine, Bože našich otců, zda ty ne jsi Bohem v nebesích? A ty vládneš nad všemi královstvími národů a v tvé ruce je moc a mohutnost a nelze se proti tobě postavit.
7 Zda ne ty, náš Bože, jsi vypudil obyvatele této země zpřed tváře tvého lidu, Isráéle, a navždy ji dal semeni Abráháma, svého přítele?
8 A usídlili se v ní a vybudovali v ní svatyni tobě, tvému jménu, s výrokem:
9 Bude-li na nás přicházet neštěstí, meč, soud, či mor, či hlad, kéž smíme stanout před tímto domem, a no, před tváří tvou, neboť v tomto domě je tvé jméno, a ze své tísně volat k tobě, a kéž slyšíš a pomáháš.
10 A nyní, hle, synové Ammónovi a Móávovi a pohoří Séíru, proti nimž jsi Isráélovi při jejich příchodu ze země Egypta nedal vstupovat, takže zpřed nich odbočili a nevymýtili jich,
11 a hle, oni na nás uvalují odplatu - přijít a vyhánět nás z tvého vlastnictví, jež jsi vlastnit dal nám!
12 Náš Bože, zda proti nim nebudeš vynášet soud? Vždyť v nás není síly před tváří tohoto početného davu, aniž víme my, co máme činit; proto jsou naše oči na tobě.
13 A všechen Júdá, ti stáli před tváří Hospodinovou, i jejich drobotina, jejich ženy a jejich synové.
14 A Jachazíél, syn Zecharjáhúa, syna Benáji, syna Jeíéla, syna Mattanjova, Léví ovec ze synů Ásáfových, - na něho se vprostřed sejití do stal Duch Hospodinův,
15 i řekl: Naslouchejte, všechen Júdo a obyvatelé Jerúsaléma, i ty, králi Jehóšáfáte! Takto o vás řekl Hospodin: Vy se nemusíte bát ani se strachovat před tváří tohoto početného davu, neboť boj ne ní váš, nýbrž Boží.
16 Zítra proti nim sejděte; hle, budou vystupovat vzestupem Cíc a budete je moci dopadnout na konci údolí, okraje pustiny Jerúél.
17 Ne ní pro vás bojovat v této věci; postavte se, stůjte a vizte záchranu Hospodinovu při vás, Júdo a Jerúsaléme! Nemusíte se bát ani se strachovat; zítra vyjděte před jejich tvář a Hospodin bude s vámi.
18 A Jehóšáfát schýlil hlavu, obličej k zemi, a všechen Júdá i obyvatelé Jerúsaléma padli před tváří Hospodinovou klanět se Hospodinu
19 a Lévíovci ze synů Keháthím a ze synů Korchím povstali přinášet Hospodinu, Bohu Isráélovu, velebení nanejvýš silným hlasem.
20 A za jitra časně vstali a vytáhli k pustině Tekóy; a když vytáhli, stanul Jehóšáfát a řekl: Slyšte mě, Júdo a obyvatelé Jerúsaléma! Upevněte se v Hospodinu, vašem Bohu, a budete upevněni; upevněte se v jeho prorocích a budete mít úspěch.
21 A obrátil se o radu na lid a určil Hospodinu pěvce a přinášející velebení svaté nádheře při vycházení před tváří vyzbrojených a říkající: Přinášejte chválu Hospodinu, neboť jeho laskavost trvá navždy.
22 A v čase, kdy propukli v jásot a chvalozpěv, umístil Hospodin proti synům Ammónovým, Móávovým a pohoří Séíru, již přišli proti Júdovi, zálohy, takže byli poraženi;
23 a synové Ammónovi a Móávovi se postavili proti obyvatelům pohoří Séíru k učinění jich odevzdanými a k vymýcení jich; a jak skoncovali s obyvateli Séíru, jali se pomáhat jeden proti druhému k záhubě.
24 A Júdá přišel na vyhlídku k pustině; i rozhlédli se po tom davu, a hle je - mrtvoly padlé na zem, a nebylo uniknuvších.
25 A přišel Jehóšáfát a jeho lid ukořistit lup od nich, i našli mezi nimi v hojnosti i bohatství při mrtvolách a cenné předměty; toho si naloupili, až to nebylo lze unést, a na tři dni se stali kořistícími lup, neboť on byl hojný.
26 A ve čtvrtý den se sešli do údolí Beráchá, neboť tam se jali velebit Hospodina; proto až podnes nazývají jméno onoho místa Údolí Beráchá.
27 I vrátili se, všichni muži Júdy a Jerúsaléma a Jehóšáfát byl v jejich čele při návratu do Jerúsaléma s radostí, neboť je Hospodin rozradostnil stran jejich nepřátel;
28 a v Jerúsalém ě s varyty a s lyrami a s pozouny vstoupili do domu Hospodinova.
29 A na všechna království zemí se do stal strach z Boha při jejich uslyšení, že s nepřáteli Isráélovými bojoval Hospodin,
30 a kralování Jehóšáfátovo bylo pokojné, neboť mu Bůh dal ze všech stran klid.
31 Jehóšáfát tedy kraloval nad Júdou; při započetí svého kralování byl ve věku třiceti a pěti let a v Jerúsalémě kraloval dvacet a pět let, a jméno jeho matky Azúvá, dcera Šilchího.
32 A chodil vší cestou svého otce Ásy - a neodvrátil se od ní, - k vykonávání toho, co bylo v očích Hospodinových správné.
33 Jen výšiny nebyly odstraněny, neboť lid, ti ještě své srdce neusměrnili k Bohu svých otců.
34 A ostatní věci Jehóšáfátovy, první i poslední, hle je, jsou za psány mezi slovy Jéhúa, syna Chanáního, jež byla vynesena na knihu králů Isráélových.
35 A potom se Jehóšáfát, král Júdův, spojil s Achazjou, králem Isráélovým; ten ve svém jednání páchal zlo.
36 A spojil se s ním ke zřízení lodí k plavbě do Taršíše; i zřídili lodi v Ecjón-Geveru.
37 Prorokoval však proti Jehóšáfátovi Elíezer, syn Dódáváhúův z Maréši, výrokem: Pro tvé spojení s Achazjáhúem rozrazí Hospodin tvé skutky. A lodi ztroskotaly, takže nebyli s to do Taršíše plout.