1 Samuel 17
1 A Pelištím shromáždili svá vojska k boji; i shromáždili se u Sócha, jež patří Júdovi, a položili se mezi Sóchem a mezi Azékou v Efes-dammím.
2 A Šáúl a muži Isráéle se shromáždili a položili se v údolí Élá a seřadili se vstříc Pelištím k boj i;
3 a Pelištím stáli na hoře odtud a Isráél, ti stáli na hoře odtud a mezi nimi byla průrva.
4 I vyšel z tábora Pelištím přední bojovník, jeho jméno Goljáth z Gathu, jeho výška šest loket a píď,
5 a na jeho hlavě přílba z mosazi; a oděn byl on pancířem ze šupin, a váha toho pancíře pět tisíc šeklů mosazi
6 a na jeho nohou holeně z mosazi a mezi jeho rameny oštěp z mosazi
7 a dřevce jeho kopí jako vratidlo tkalců a čepel jeho kopí - šest set šeklů železa; a před jeho tváří šel nosič štítu.
8 I stanul a zavolal do bitevního šiku Isráélova a řekl jim: Proč jste vycházeli seřadit se k boj i? Zda já ne jsem Peliští a vy nevolníci Šáúlovi? Vyberte si muže, a ť ke mně sestupuje;
9 jestliže bude moci se mnou bojovat a porazí mě, pak se vám staneme nevolníky, jestliže však budu já pře možitelem jemu a porazím ho, pak se stanete nevolníky nám a budete obsluhovat nás.
10 I řekl ten Peliští: Já jsem tohoto dne bitevní šiky Isráélovy potupil; dejte mi muže, a ť spolu bojujeme!
11 A když tato slova toho Pelištího uslyšel Šáúl i všechen Isráél, byli zdrceni a velmi se ulekli.
12 A Dávid byl syn jistého Efráthího z Béth-lechema Júdova; a jeho jméno bylo Jíšaj a on měl osm synů a v dnech Šáúlových vstupoval mezi muže jako starší.
13 A tři nejstarší synové Jíšajovi odešli, odešli za Šáúlem do boje; a jména jeho tří synů, kteří odešli v boj: Elíáv, prvorozený, a druhý po něm Avínádáv a třetí Šammá;
14 a Dávid, ten byl nejmladší, a tři nejstarší odešli za Šáúlem.
15 A Dávid zpřed Šáúla odešel a vrátil se k pasení drobného dobytka svého otce do Béth-lechem a.
16 A ten Peliští se přibližoval za rozednívání i za nastávání večera a stavěl se po čtyřicet dní.
17 A Jíšaj Dávidovi, svému synu, řekl: Nuže, vezmi pro své bratry éfu tohoto praženého zrní a těchto deset chlebů a zaběhni v tábor k svým bratrům,
18 a těchto deset řízků sýra poneseš veliteli tisíce a budeš se moci podívat na své bratry, zda se mají dobře, a od nich vzít doklad.
19 A Šáúl a oni a všichni muži Isráélovi byli v údolí Élá, bojujíce s Pelištím;
20 a Dávid za jitra časně vstal a drobný dobytek nechal na starosti hlídači a zvedl se a odešel podle toho, co mu Jíšaj rozkázal, a přišel k vozové hradbě, když vojenská síla, vycházející do bitevního šiku, se jala pokřikovat k bitvě.
21 I seřadil se Isráél i Pelištím, bitevní šik vstříc bitevnímu šiku;
22 Dávid tedy nechal zavazadla ze sebe na starosti ruce hlídače zavazadel a rozběhl se v bitevní šik a přišel a položil svým bratrům otázku, zda se mají dobře.
23 A když on s nimi mluvil, hle, vystupoval z bitevních šiků Pelištím přední bojovník, jeho jméno Goljáth, Peliští, z Gathu, a promluvil podle oněch slov; to Dávid uslyšel.
24 A všichni muži Isráélovi, když oni toho muže uviděli, tu před jeho tváří prchali, neboť se velmi báli.
25 A muž stvo Isráéle říkal o: Zda jste uviděli tohoto muže, jenž vystupuje? Vždyť vystupuje k tupení Isráéle; a stane se, že muž, jenž ho bude umět porazit, - král ho chce obohatit velikým bohatstvím a dát mu svou dceru a dům jeho otce učinit v Isráélovi svobodným.
26 A Dávid k mužům, již u něho stáli, pronesl výrok: Co se bude činit muži, jenž tohoto Pelištího bude umět porazit a potupu od Isráéle odvrátí? Vždyť kdo je tento neobřezaný Peliští, že potupil bitevní šiky živého Boha?
27 A lid k němu podle onoho slova pronesl výrok: Tak se bude činit muži, jenž ho porazí.
28 A při jeho mluvení s těmi muži naslouchal Elíáv, jeho nejstarší bratr, i vzplál proti Dávidovi Elíávův hněv; i řekl: Nač toto, že jsi sestoupil? A na koho jsi hodil trochu onoho drobného dobytka v pustině? Znám já tvou zpupnost a zlo tvého srdce, že jsi sestoupil za účelem hledění na bitvu.
29 A Dávid řekl: Co jsem nyní učinil? Zda to ne bylo slovo?
30 I obrátil se od něho naproti jinému a promluvil podle tohoto slova, a odpověděli mu, lid, slovem podle slova předešlého.
31 A slova, jež Dávid promluvil, bylo slyšet, i byla oznámena před tváří Šáúlovou; ten ho dal přivést
32 a Dávid k Šáúlovi řekl: Nechť pro něho srdce člověka neklesá; tvůj nevolník půjde a bude s tímto Pelištím bojovat.
33 A Šáúl k Dávidovi řekl: Nebudeš moci jít na tohoto Pelištího bojovat s ním, vždyť jsi ty mladík a on je od svého mládí bojovníkem.
34 A Dávid k Šáúlovi řekl: Tvůj nevolník je svému otci pastýřem při drobném dobytku, a přišel-li lev, a neb i medvěd, a unesl ze stáda dobytče,
35 vyšel jsem za ním a skolil jsem ho a vyprostil jsem je z jeho tlamy; a postavil-li se proti mně, chytil jsem ho za vous a skolil jsem ho a usmrtil jsem ho.
36 I lva i medvěda tvůj nevolník skolil, i stane se tento neobřezaný Peliští jako by jedním z nich, neboť potupil bitevní šiky živého Boha.
37 A Dávid řekl: Hospodin, jenž mě vyprostil z tlapy lva a z tlapy medvěda, on mě bude umět vyprostit z ruky tohoto Pelištího. A Šáúl k Dávidovi řekl: Jdi a nechť je Hospodin s tebou.
38 A Šáúl oděl Dávida svým šatstvem a na jeho hlavu dal přílbu z mosazi a oděl ho pancířem;
39 a Dávid si shora vůči svému šatstvu připásal svůj meč a pokusil se vykročit, neboť to nebyl vyzkoušel; a řekl Dávid k Šáúlovi: Nebudu moci v tomto chodit, neboť jsem to nevyzkoušel. I stáhl to Dávid ze sebe
40 a vzal ve svou ruku svou hůl a vybral si z potoka pět hladkých kamenů a vložil je ve výstroj pastýřů, již měl, totiž v mošnu, a v svou ruku svůj prak, a přistoupil blíže k Pelištímu.
41 A Peliští se postupně přiblížil k Dávidovi, a před jeho tváří muž nesoucí štít;
42 a když Peliští vzhlédl a uviděl Dávida, znevážil si ho, neboť byl mladík, a to červenolící a krásný vzhledem.
43 I řekl Peliští k Dávidovi: Zda jsem já pes, že ty na mne přicházíš s holemi? A jal se Peliští Dávidovi zlořečit skrze své bohy,
44 a řekl Peliští k Dávidovi: Pojď ke mně, a ť mohu dát tvé maso ptactvu nebes a zvěři pole.
45 A Dávid k Pelištímu řekl: Ty na mne přicházíš s mečem a s kopím a s oštěpem, já však na tebe přicházím se jménem Hospodina zástupů, Boha bitevních šiků Isráélových, jež jsi potupil;
46 tohoto dne tě Hospodin bude vydávat v mou ruku, i budu tě moci skolit a sejmout z tebe tvou hlavu a dát tohoto dne ptactvu nebes a živočišstvu země mrtvoly z tábora Pelištím, i zvědí, všechna země, že Isráél má Boha,
47 a zvědí, všechno toto sejití, že ne mečem a kopím Hospodin vysvobozuje, neboť boj je pro Hospodina, i vy dá vás v naši ruku.
48 A když Peliští povstal a vy šel a přiblížil se vstříc Dávidovi, stalo se, že se Dávid spěšně rozběhl v bitevní šik vstříc Pelištímu;
49 i sáhl Dávid svou rukou k své výstroji a vzal odtamtud kámen; ten vystřelil z praku, takže udeřil Pelištího na jeho čelo, a kámen v jeho čelo vnikl, i padl na svou tvář k zemi.
50 Tak se Dávid prakem a kamenem stal silnějším než Peliští, takže Pelištího skolil a usmrtil, a č v ruce Dávidově nebylo meče.
51 A Dávid se rozběhl a postavil se k Pelištímu a vzal jeho meč a vytasil jej z jeho pochvy a dorazil ho a uťal jím jeho hlavu. A když Pelištím uviděli, že jejich hrdina je mrtev, dali se na útěk
52 a muži Isráélovi povstali, i Júdá, a jali se pokřikovat a pronásledovat Pelištím až po tvůj vstup v průrvu a po brány Ekrónu; a smrtelně ranění z Pelištím padali po cestě k Šaarajim a ž po Gath a po Ekrón.
53 A synové Isráélovi se od zanícené honby za Pelištím vrátili a jali se olupovat jejich tábory.
54 A Dávid vzal hlavu Pelištího a vnesl ji do Jerúsalém a a jeho zbroj složil ve svém stanu.
55 A jak Šáúl uviděl Davída vycházejícího vstříc Pelištímu, řekl k Avnérovi, veliteli vojska: Čí syn je tento mladík, Avnére? A Avnér řekl: Jako že je živa tvá duše, ó králi, - vím-li!
56 A král řekl: Otaž se ty, čí syn je tento mládenec.
57 A za Dávidova návratu od pobití Pelištího, tu ho Avnér vzal a uvedl ho před tvář Šáúlovu; a hlava Pelištího byla v jeho ruce.
58 A Šáúl k němu řekl: Čí syn ty jsi, ty kluku? I řekl: Syn tvého nevolníka Jíšaje, Béth-lechemího.