1 Samuel 10
1 A Samúél vzal láhev oleje, jejž vylil na jeho hlavu, a políbil ho a řekl: Zda ne proto, že tě Hospodin pomazal za panovníka nad svým dědictvím?
2 Až dnes z mé blízkosti odejdeš, pak u hrobu Ráchélina na území Benjámínově v Celcachu budeš nacházet dva muže; ti k tobě řeknou: Oslice, jež jsi odešel hledat, se našly, a hle, tvůj otec nechal starostí o oslice a je úzkostliv o vás, s výrokem: Co si mám počít stran svého syna?
3 I budeš pokračovat odtamtud a dále a přicházet až po strom Távór a tam tě budou nacházet tři muži vystupující k Bohu do Béth-Él u; jeden nesoucí tři kůzlata, jeden nesoucí tři bochníky chleba a jeden nesoucí měch vína;
4 i budou se tě tázat, zda se máš dobře, a dávat ti dva chleby; ty z jejich ruky musíš vzít.
5 Potom budeš přicházet k Boží výšině, kde jsou posádky Pelištím, a za tvého příchodu tam tudy k městu se bude dít, že budeš potkávat průvod proroků, sestupujících z výšiny, a před jejich tváří varyto a tamburína a šalmaj a lyra, a oni budou prorokovat.
6 I přijde na tebe Duch Hospodinův, takže se dáš do prorokování s nimi a budeš proměňován v jiného člověka;
7 a až se stane, že se ti budou přiházet tato znamení, učiň si, co tvá ruka bude nacházet, neboť Bůh bude s tebou.
8 A když přede mnou budeš sestupovat do Gilgál u, budu, hle, já k tobě sestupovat k vznášení vzestupných obětí a k obětování obětí pokojných hodů. Budeš čekat sedm dní až do mého příchodu k tobě; pak ti budu dávat na vědomí, co máš činit.
9 A jak on otočil své rámě k odchodu z blízkosti Samúélovy, stalo se, že mu Bůh vyměnil srdce za jiné, a v onen den se přihodila všechna tato znamení;
10 a když přišli tam, k tomu pahorku, hle, průvod proroků, jemu vstříc, i přišel na něho Boží Duch, takže se vprostřed nich dal do prorokování.
11 A když všichni od dřívějška ho znající uviděli, že hle, dal se do prorokování s proroky, stalo se, že lid řekl, jeden k druhému: Co se toto stalo synu Kíšovu? Zda i Šáúl je mezi proroky?
12 A kdosi odtamtud odpověděl a řekl: A kdo je jejich otec? Proto se stalo příslovím: Zda i Šáúl je mezi proroky?
13 A když skončil s prorokováním, přišel na výšinu
14 a Šáúlův strýc k němu a k jeho sluhovi řekl: Kam jste odešli? I řekl: Hledat oslice, a když jsme shledali, že jich není, přišli jsme k Samúélovi.
15 A Šáúlův strýc řekl: Oznam mi, prosím, co vám Samúél řekl.
16 A Šáúl řekl k svému strýci: Pravdivě nám oznámil, že se oslice našly. A le věc království, co Samúél řekl, mu neoznámil.
17 A Samúél svolal lid k Hospodinu do Micpy
18 a řekl k synům Isráélovým: Takto řekl Hospodin, Isráélův Bůh: Já jsem Isráéle vyvedl z Egypta a vyprostil jsem vás z ruky Egypťanů a z ruky všech království, jež vás utlačovala,
19 vy jste však dnes zavrhli svého Boha, toho, jenž vám je Vysvoboditelem ze všech vašich strastí a vaší tísně, a řekli jste mu: Ale musíš nad námi ustanoviti krále. Nyní se tedy postavte před tvář Hospodinovu po vašich kmenech a po vašich tisících.
20 A když Samúél blíže přivedl všechny kmeny Isráélovy, byl zachycen kmen Benjámínův;
21 a když kmen Benjámínův přivedl blíže po jeho čeledích, byla zachycena čeleď Matrího a byl zachycen Šáúl, syn Kíšův. I jali se ho hledat, a le nenašel se;
22 ještě se tedy na Hospodina obrátili s otázkou, zda ten muž již přišel sem, a Hospodin řekl: Hle, on se skryl mezi zavazadla.
23 I přiběhli a vzali ho odtamtud, a když se postavil vprostřed lidu, byl od svého ramene a vzhůru vyšší než všechen lid.
24 A Samúél ke všemu lidu řekl: Zda vidíte, v kom našel Hospodin zálibu, že ve všem lidu není jemu podobného? I zajásali, všechen lid, a řekli: Nechť žije král!
25 I promluvil Samúél k lidu o právu kralování; to zapsal v knihu, již uložil před tvář Hospodinovu. Pak Samúél všechen lid propustil, každého k jeho domu,
26 a odešel i Šáúl k svému domu do Givey a s ním odešla skupina oddaných, na jejichž srdce sáhl Bůh.
27 Ničemové však řekli: Co? Tento nás má vysvobodit? I znevážili si ho a nepřinesli mu daru; stal se však jako by hluchým.