1 Peter 2
1 Odložte tedy od sebe všechnu zlovůli a všechnu lest a pokrytectví a závisti a všechny pomluvy a
2 roztužte se jako právě zrozená nemluvňata po bezelstném rozumovém mléce slova, abyste jím vyrostli k záchraně,
3 ačli jste okusili, že Pán je dobrotivý.
4 Přistupujíce k němu, živému kameni, od lidí sice zamítnutému, u Boha však vyvolenému, ceněnému,
5 jste i sami jako živé kameny budováni - duchovní dům, svaté kněžstvo, byste vznášeli duchovní oběti, Bohu velevítané skrze Ježíše Krista,
6 protože v Písmě je obsaženo: Hle, kladu na Siónu hlavní nárožní kámen, vyvolený, ceněný, a kdo na něm věrou spočívá, nikterak nebude zostuzen.
7 Vám tedy, kteří věříte, je cenností, pro neposlušné však kamenem, jejž zamítli ti, kdo budovali, - ten se stal hlavou nároží, -
8 a kamenem nárazu a skálou pádu. Oni, jsouce neposlušni, narážejí na slovo, k čemuž také byli určeni.
9 Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid získaný k vlastnictví, tak abyste vyhlašovali znamenitosti toho, jenž vás ze tmy povolal do svého podivuhodného světla,
10 vy, kdysi ne-lid, nyní však lid Boží, kteří jste se netěšili smilování, nyní však jste smilování došli.
11 Milovaní, jako návštěvníky a poutníky vás vybízím, byste se stranili choutek masa, jež válčí proti duši,
12 a své chování mezi národy abyste měli řádné, aby stran toho, v čem vás pomlouvají jako působce zla, v den navštívení oslavili Boha skrze vaše řádné činy, jež na vlastní oči pozorují.
13 Podřizujte se [tedy] pro Pána veškerému lidskému ustanovení, buď králi jako nejvyššímu,
14 buď vladařům jako od něho posílaným k pomstě nad působci zla a chvále působců dobra,
15 protože Boží vůle je taková, byste působením dobra umlčovali neznalost nerozumných lidí,
16 jako svobodní a ne jako mající svobodu za roušku špatnosti, nýbrž jako Boží nevolníci.
17 Všem prokazujte čest, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte.
18 Vy čeledínové buďte ve vší bázni podřízení pánům, nejen dobrým a umírněným, nýbrž i zlostným,
19 neboť to je chvalitebné, jestliže někdo pro svědomí před Bohem snáší trudné poměry a nespravedlivě trpí.
20 Jakápak sláva, budete-li trpělivi, když budete hřešit a bude se do vás bušit pěstmi? Ale budete-li trpělivi, když budete působit dobro a trpět, to je u Boha chvalitebné.
21 K tomu jste přece byli povoláni, vždyť i Kristus za vás trpěl, zanechávaje vám vzor, abyste se jeho šlépějemi dali za ním;
22 on se hříchu nedopustil, aniž se v jeho ústech našla lest;
23 on, když byl tupen, neopětoval tupení, když trpěl, nevyhrožoval, nýbrž se odevzdával tomu, jenž soudí spravedlivě;
24 on sám ve svém těle na dřevě na sebe vzal naše hříchy, abychom hříchům odumřeli a žili spravedlnosti; jeho podlitinami jste byli vyléčeni,
25 vždyť jste bloudili jako ovce, nyní jste se však navrátili k pastýři a dohlížiteli vašich duší.