1 Kings 13
1 A hle, z Júdy do Béth-Élu přišel se slovem Hospodinovým Boží muž, když Jároveám stál před oltářem, aby obracel v kouř,
2 i zvolal slovem Hospodinovým proti oltáři a řekl: Oltáři, oltáři, takto řekl Hospodin: Hle, domu Dávidovu se narodí syn, jeho jméno Jóšijjáhú; ten na tobě bude zabíjet kněží výšin, již na tobě obraceli v kouř, i budou na tobě spalovat kosti lidí.
3 A v onen den ohlásil znamení výrokem: Toto bude znamení, že promluvil Hospodin: Hle, ten to oltář se roztrhne a popel, jenž je na něm, se rozsype.
4 A jak král uslyšel slovo Božího muže, jímž zvolal proti oltáři v Béth-Élu, stalo se, že Jároveám vztáhl zpřed oltáře svou ruku s výrokem: Chyťte ho! A ruka, již proti němu vztáhl, uschla, takže ji nemohl stáhnout zpět k sobě;
5 a oltář se roztrhl a popel se z něho rozsypal - jako znamení, jež Boží muž slovem Hospodinovým ohlásil;
6 a král odpověděl a řekl k Božímu muži: Přimluv se, prosím, u Hospodina, svého Boha, a modli se za mne, a ť se má ruka může stáhnout zpět ke mně! Boží muž se tedy u Hospodina přimluvil a ruka králova se k němu stáhla zpět a byla jako prve.
7 A král promluvil k Božímu muži: Vejdi se mnou do domu a posilni se; a chci ti dát dárek.
8 A Boží muž ke králi řekl: Byť jsi mi dával polovinu svého domu, nebudu s tebou vcházet, aniž budu jíst chléb, aniž budu pít vodu v tomto místě,
9 neboť tak se mi slovem Hospodinovým rozkázal o výrokem: Nesmíš jíst chléb, aniž smíš pít vodu, aniž se smíš vracet cestou, jíž jsi odešel.
10 I odešel jinou cestou, takže se nevrátil cestou, jíž do Béth-Élu přišel.
11 V Béth-Élu pak bydlel jeden starý prorok, jehož syn přišel a vyrozprávěl mu všechny činy, jež Boží muž učinil toho dne v Béth-Élu, slova, jež vyslovil ke králi, - to svému otci vyrozprávěli
12 a jejich otec k nim promluvil: Kterou to cestou odešel? Jeho synové mu tedy ukázali cestu, jíž odešel Boží muž, jenž přišel z Júdy,
13 i řekl k svým synům: Osedlejte mi osla. Osedlali mu tedy osla, i nasedl na něho
14 a odebral se za Božím mužem a zastihl ho sedícího pod stromem a řekl k němu: Zda jsi ty Boží muž, jenž přišel z Júdy? I řekl: Já.
15 A řekl k němu: Pojď se mnou do domu a pojez chleba.
16 I řekl: Nemohu se s tebou vracet a s tebou vcházet, aniž budu jíst chléb ani pít s tebou vodu v tomto místě,
17 neboť se ke mně slovem Hospodinovým promluvil o: Nesmíš jíst chléb, aniž tam smíš pít vodu, nesmíš se k odchodu vracet cestou, jíž jdi odešel.
18 A řekl mu: I já jsem prorok, podobný tobě, a slovem Hospodinovým ke mně promluvil anděl výrokem: Vezmi ho s sebou zpět do svého domu, a ť jí chléb a pije vodu. Zalhal mu.
19 Vrátil se tedy s ním a pojedl chleba a napil se vody.
20 A když oni seděli u stolu, stalo se, že se k tomu proroku, jenž ho vzal zpět, do stalo slovo Hospodinovo,
21 i zavolal na Božího muže, jenž přišel z Júdy, výrokem: Takto řekl Hospodin: Protože ses dopustil neposlušnosti úst Hospodinových a za nedbal jsi zákaz, co ti Hospodin, tvůj Bůh, zakázal,
22 nýbrž ses vrátil a pojedl jsi chleba a napil ses vody v místě, o němž k tobě promluvil: Nesmíš jíst chléb, aniž smíš pít vodu, - nebude tvá mrtvola smět přijít do hrobu tvých otců.
23 A po jeho pojedení chleba a po jeho napití se stalo, že mu osedlal osla, - proroku, jehož vzal zpět, -
24 a když se odebral, zastihl ho na cestě lev a usmrtil ho. A jeho mrtvola byla pohozená na cestě a vedle ní stál osel; i lev stál vedle té mrtvoly.
25 A hle, mimo se ubírali lidé a viděli tu mrtvolu na cestě pohozenou a lva vedle té mrtvoly stojícího, i přicházeli a mluvili o tom ve městě, v němž ten starý prorok bydlel;
26 to ten prorok, jenž ho od vrátil od jeho cesty, uslyšel a řekl: To byl Boží muž, jenž se dopustil neposlušnosti úst Hospodinových a Hospodin ho vy dal lvu; ten ho srazil a usmrtil ho podle slova Hospodinova, jež k němu vyslovil.
27 A k svým synům promluvil výrokem: Osedlejte mi osla. I osedlali
28 a odebral se a našel mrtvolu na cestě pohozenou a osla a lva vedle té mrtvoly stojící; lev tu mrtvolu nesežral, aniž osla srazil.
29 Prorok tedy mrtvolu Božího muže zvedl a vložil ho na osla a dal se s ním na cestu zpět, i přišel ten starý prorok do města truchlit a pohřbít ho.
30 I uložil jeho mrtvolu do svého hrobu, i jali se nad ním naříkat: Ach, můj bratře!
31 A poté, co ho pohřbil, se stalo, že k svým synům pronesl výrok: Až umřu, pak mě musíte pohřbít v hrobě, v němž byl pohřben Boží muž, mé kosti uložíte vedle jeho kostí,
32 neboť se jistě bude dít věc, již slovem Hospodinovým prohlásil proti oltáři, jenž je v Béth-Élu, a proti všem domům výšin, jež jsou ve městech Šómrónu.
33 Po této věci se Jároveám ne od vrátil od své zlé cesty, nýbrž se zase jal zřizovat kněží výšin ze všech tříd lidu; kdo si přál, toho ruku naplnil, i stal se knězem výšin.
34 A tato věc nastala k hříchu domu Jároveámova a k vyhubení a k vymýcení z povrchu tváře půdy.