1 John 3
1 Pohleďte, jakou lásku nám Otec dal - abychom byli nazváni Božími dětmi; pro tuto příčinu nás svět nezná, protože nepoznal jeho.
2 Milovaní, nyní jsme Božími dětmi, a čím budeme, nevyšlo ještě najevo; víme, že vyjde-li to najevo, budeme podobni jemu, protože ho budeme vidět tak, jak je.
3 A každý, kdo v něm má tuto naději, očišťuje sám sebe podle toho, jak je čistý on.
4 Každý, kdo provozuje hřích, provozuje i bezzákonnost, a hřích je bezzákonnost;
5 a víte, že on byl zjeven, aby naše hříchy odňal, a v něm hříchu není.
6 Kdokoli v něm zůstává, nehřeší; kdokoli hřeší, neuviděl ho, aniž ho poznal.
7 Dětičky, nechť vás nikdo nesvádí. Kdo provozuje spravedlnost, je spravedlivý, tak jako je spravedlivý on;
8 kdo provozuje hřích, je z ďábla, protože ďábel hřeší od počátku. K tomu byl Boží Syn zjeven, aby ďáblovy činy zrušil.
9 Kdokoli je zplozen z Boha, hřích neprovozuje, protože v něm zůstává jeho símě, i nemůže hřešit, protože je zplozen z Boha.
10 Po tomto jsou zjevné děti Boží a děti ďáblovy: kdokoli neprovozuje spravedlnost, není z Boha, an i kdo svého bratra nemiluje.
11 Vždyť toto je zvěst, již jste od počátku slýchali: abychom se navzájem milovali,
12 ne jako Kain byl z toho zlosyna a svého bratra zabil; a z příčiny čeho ho zabil? Protože jeho činy byly zlé a ty, jež byly jeho bratra, spravedlivé.
13 Nedivte se, bratři, jestliže vás svět nenávidí.
14 My víme, že jsme přestoupili ze smrti do života, protože milujeme bratry. Kdo nemiluje bratra, zůstává ve smrti;
15 každý, kdo svého bratra nenávidí, je zabíječ lidí, a víte, že žádný zabíječ lidí v sobě věčného života trvale nemá.
16 Po tomto jsme poznali lásku: protože on za nás položil své žití. I my jsme povinni za bratry svá žití pokládat.
17 Kdokoli však má životní potřeby světa a pozoruje, že jeho bratr má nouzi, a zamkne před ním své nitro - jak v něm zůstává Boží láska?
18 Dětičky, nemilujme slovem ani jazykem, nýbrž činem a pravdou.
19 A po tomto poznáme, že jsme z pravdy, a přesvědčíme před ním svá srdce:
20 že odsuzuje-li nás naše srdce, je Bůh větší než naše srdce a zná všechny věci.
21 Milovaní, neodsuzuje-li nás naše srdce, máme vůči Bohu smělost,
22 a cokoli si vyprošujeme, od něho dostáváme, protože jsme bedlivi jeho příkazů a provozujeme věci, jež jsou v jeho očích příjemné.
23 A jeho příkaz je tento: Abychom uvěřili jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali podle toho, jak nám dal příkaz;
24 a kdo je bedliv jeho příkazů, zůstává v něm a on v něm. A po tomto poznáváme, že v nás zůstává: podle Ducha, jehož nám dal.