Mark 2
1 Po několika dnech vešel opět do Kafarnaa.
2 I proslechlo se, že je doma; a sešlo se mnoho lidí, takže je ani nepojal prostor přede dveřmi. A kázal k nim slovo (Boží).
3 Tu přišli k němu s ochrnulým –
4 nesli ho čtyři muži – a poněvadž ho pro zástup nemohli přinésti k němu, odkryli nad Ježíšem střechu, učinili otvor a spustili lože s ochrnulým dolů.
5 Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnulému: „Synu, odpouštějí se ti tvé hříchy.“
6 Seděli pak tam někteří zákoníci a myslili si:
7 „Co tento tak mluví? Rouhá se! Kdo může odpouštěti hříchy, ne-li sám Bůh?“
8 Ale Ježíš poznal hned svým duchem, že tak myslí potajmu, a praví jim: „Proč myslíte na takové věci v svém srdci?
9 Co je snáze, říci ochrnulému:,Odpouštějí se ti hříchy,' či říci:,Vstaň, vezmi své lože a choď '?
10 Abyste však věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštěti hříchy“ – dí ochrnulému –
11 „tobě pravím: Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“
12 A hned vstal, vzal své lože a odešel přede všemi, takže se všichni divili a chválili Boha řkouce: „Nikdy jsme nic takového neviděli.“
13 Tu vyšel opět k jezeru a všechen lid přicházel k němu; i učil je.
14 A když šel kolem, spatřil Leviho, syna Alfeova, seděti u celnice. I dí mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním.
15 Když pak v jeho domě stoloval, stolovalo také s Ježíšem a jeho učedníky mnoho celníků a hříšníků; neboť jich bylo mnoho mezi těmi, kteří jej doprovázeli.
16 Když to viděli zákoníci a farizeové, že stoluje s celníky a hříšníky, řekli jeho učedníkům: „Proč s celníky a hříšníky jí a pije [váš Mistr]?“
17 Ježíš to uslyšel a řekl jim: „Nepotřebují zdraví lékaře, nýbrž nemocní; neboť nepřišel jsem volat spravedlivé, nýbrž hříšníky.“
18 Učedníci Janovi i farizeové měli právě půst. Přicházejí a praví mu: „Proč se učedníci Janovi i učedníci farizejští postí, tvoji učedníci se však nepostí?“
19 Ježíš jim praví: „Což se mohou postit svatební hosté, dokud je s nimi ženich? Dokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit.
20 Přijdou však dnové, kdy jim bude ženich vzat, a pak se budou v těch dnech postit.“
21 „Nikdo nepřišívá záplatu z nového sukna k starému rouchu, neboť jinak ta nová záplata odtrhne kus od starého a vznikne horší díra.
22 A nikdo nevlévá mladé víno do starých měchů; jinak víno roztrhne měchy, víno vyteče a měchy se zničí; ale mladé víno se má vlévat i do nových měchů.“
23 Jednou v sobotu šel Pán Ježíš obilním polem. Jeho učedníci počali cestou trhati klasy.
24 Farizeové mu řekli: „Hle, proč dělají v sobotu to, co není dovoleno?“
25 I řekl jim: „Nikdy jste nečetli, co učinil David, když měl nouzi a hlad, on i jeho průvodci?
26 Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl předkladné chleby, jež není dovoleno jísti nikomu, leda kněžím, a jak dal i svým průvodcům?“
27 I pravil jim: „Sobota je pro člověka a nikoliv člověk pro sobotu;
28 proto Syn člověka je Pánem i soboty.“