Bible

1 Když to Ježíš pověděl, vyšel se svými učedníky za potok Cedron. Tam byla zahrada. Do té vešel On i jeho učedníci. 2 Věděl však o tom místě i Jidáš, který ho zrazoval, neboť Ježíš se tam často scházel se svými učedníky. 3 Jidáš vzal tedy četu a pochopy od velekněží a farizeů a přišel tam se svítilnami, pochodněmi a zbraněmi. 4 Ježíš, věda všecko, co naň mělo přijíti, vyšel (vstříc) a řekl: „Koho hledáte?“ 5 Odpověděli mu: „Ježíše Nazaretského!“ Řekl jim Ježíš: „Já jsem to.“ – Stál s nimi též Jidáš, který ho zrazoval. 6 Jak jim tedy řekl: „Já jsem to,“ ustoupili zpět a padli na zem. 7 I otázal se jich opět: „Koho hledáte?“ Oni řekli: „Ježíše Nazaretského.“ 8 Ježíš odpověděl: „Řekl jsem vám, že já jsem to. Hledáte-li tedy mne, nechte tyto odejiti!“ 9 To aby se naplnilo slovo, které řekl: „Neztratil jsem nikoho z těch, které jsi mi dal.“ 10 Tu Šimon Petr, maje meč, vytasil jej, napadl služebníka veleknězova a uťal mu pravé ucho. – Služebník se jmenoval Malchus. – 11 I řekl Ježíš Petrovi: „Zastrč svůj meč do pochvy! Nemám píti kalich, který mi dal Otec?“ 12 Tu četa, její velitel a židovští pochopové jali Ježíše a svázali ho. 13 Petrův pád. I přivedli ho nejprve k Annášovi. Ten byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku nejvyšším knězem. 14 Byl to (onen) Kaifáš, který poradil židům, že je prospěšné, aby jeden člověk zemřel za lid. 15 Za Ježíšem šel Simon Petr a jiný učedník. Tento učedník byl znám nejvyššímu knězi a vešel s Ježíšem do dvora nejvyššího kněze. 16 Petr však stál u dveří venku. Ten druhý učedník, který byl znám nejvyššímu knězi, vyšel, a promluviv s vrátnou, uvedl Petra dovnitř. 17 Tu služebná vrátná pravila Petrovi: „Nejsi také ty z učedníků toho člověka?“ On řekl: „Nejsem.“ 18 Stáli pak tam služebníci a pochopové u ohně, poněvadž bylo chladno, a ohřívali se; stál s nimi také Petr a ohříval se. 19 Velekněz se tedy otázal Ježíše na jeho učedníky a na jeho učení. 20 Ježíš mu odpověděl: „Já jsem mluvil před světem veřejně. Já jsem učil vždy v synagoze a v chrámě, kde se všichni židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil. 21 Proč se mne ptáš? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem jim mluvil! Hle, ti vědí, co jsem já mluvil.“ 22 Když to pověděl, jeden ze stojících tu pochopů dal Ježíšovi políček řka: „Tak odpovídáš nejvyššímu knězi?“ 23 Ježíš mu odpověděl: „Mluvil-li jsem zle, vydej svědectví o zlém; pakli dobře, proč mě biješ?“ 24 I poslal ho Annáš svázaného k nejvyššímu knězi Kaifášovi. 25 Simon Petr stál a ohříval se. I řekli mu: „Nejsi také z jeho učedníků?“ On zapřel a řekl: „Nejsem.“ 26 Dí [mu] jeden ze služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, jemuž Petr uťal ucho: „Copak jsem tě já neviděl s ním v zahradě?“ 27 Tu zapřel Petr opět a hned kohout zakokrhal. 28 I přivedli Ježíše od Kaifáše do soudní budovy. Bylo ráno. Sami nevstoupili do soudní budovy, aby se neposkvrnili, ale aby mohli jísti velikonočního beránka. 29 Vyšel tedy Pilát k nim ven a řekl: „Jakou žalobu vedete proti tomuto člověku?“ 30 Odpověděli mu: „Kdyby tento nebyl zločincem, nevydali bychom ho tobě.“ 31 I řekl jim Pilát: „Vezměte ho vy a suďte podle svého zákona!“ Tu řekli mu Židé: „My nesmíme nikoho usmrtit.“ – 32 Aby se naplnilo slovo Ježíšovo, jímž naznačil způsob své smrti. 33 Pilát tedy vešel opět do soudní budovy, povolal si Ježíše a řekl mu: „Ty jsi král židovský?“ 34 Ježíš odpověděl: „Sám od sebe to pravíš, nebo jiní ti to o mně pověděli?“ 35 Pilát odpověděl: „Copak já jsem Žid? Tvůj národ a velekněží vydali mi tebe. Co jsi učinil?“ 36 Ježíš odpověděl: „Mé království není z tohoto světa. Kdyby bylo z tohoto světa mé království, moji služebníci by bránili, abych nebyl vydáni Židům; ale mé království není odtud.“ 37 I řekl mu Pilát: „Tedy králem jsi ty?“ Ježíš odpověděl: „Ano, já jsem král. Já jsem se k tomu narodil, a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ 38 Dí mu Pilát: „Co je pravda?“ Po těch slovech vyšel Pilát opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádné viny nenalézám! 39 Je však u vás zvyk, abych vám o velikonocích propustil jednoho (vězně). Chcete tedy, abych vám propustil krále židovského?“ 40 I vzkřikli opět [všichni]: „Ne toho, nýbrž Barabáše!“ – Barabáš však byl lotr.