2 Peter 2
1 Jako byli v lidu (izraelském) i nepraví proroci, tak budou i mezi vámi nepraví učitelé. Ti uvedou záhubné sekty, a popírajíce i toho Pána, jenž je vykoupil, uvalí na sebe rychlou záhubu.
2 A mnozí budou napodobovati jejich prostopášný život; a kvůli nim bude tupeno učení pravdy.
3 V (své) lakotě pak budou těžiti z vás svými podvodnými řečmi. Již dlouho je pro ně připraven soud a jejich záhuba nedřímá.
4 Vždyť Bůh neušetřil padlých andělů, nýbrž svrhl je do pekla a vydal [k mučení] temným propastem, aby byli drženi k soudu.
5 Také světa na počátku neušetřil, nýbrž (jen) Noema, hlasatele spravedlnosti, zachoval se sedmi, když uvedl potopu na svět bezbožníků.
6 Též města Sodomu a Gomoru obrátil v popel a odsoudil ke zkáze a postavil je jako (výstražný) příklad bezbožníkům v budoucnu.
7 Spravedlivého Lota, který těžce snášel bezuzdný život nešlechetníků, vysvobodil.
8 On totiž při tom, co viděl a slyšel, byl spravedlivý, třebas bydlil mezi těmi, kdož den co den trápili jeho spravedlivou duši (svými) nešlechetnými skutky.
9 Avšak Pán umí zbožné zachraňovati z pokušení a nespravedlivé uchovávati ke dni soudu k potrestání,
10 zvláště však ty, kdož hoví nečistým tělesným žádostem a pohrdají Pánem. Ti samolibí opovážlivci se nebojí tupiti mocnosti,
11 a přece andělé, ač jsou silou i mocí větší, nepronášejí proti nim u Pána potupný soud.
12 Tito však jako nerozumná zvířata – určená svou přirozeností k tomu, aby byla chytána a zabíjena – tupí to, co neznají;
13 také zahynou jako ona a (tak) dostanou odplatu nepravosti. Hýření, jež den skýtá, pokládají za rozkoš; jsou poskvrnění a ohavní. Hýří ze svých podvodů, jestliže hodují s vámi.
14 Oči mají plné cizoložných žádostí a nenasytné hříchu. Lákají k sobě neutvrzené duše. Srdce mají vycvičené v lakotě; jsou propadlí kletbě.
15 Opustili správnou cestu a zbloudili; dali se na cestu Balaama, syna Bosorova. Ten si zamiloval nespravedlivou mzdu,
16 avšak dostalo se mu pokárání pro jeho přečin; němý soumar promluvil lidským hlasem a zabránil pošetilosti prorokově.
17 Jsou to studnice bez vody, mraky hnané vichřicí; na ně čeká mrákota temnoty.
18 Neboť vedou naduté a jalové řeči, lákají svými tělesnými žádostmi a rozmařilostí ty, kdož teprve unikli (lidem) žijícím v bludu.
19 Slibují jim svobodu, a sami jsou otroky zkázy. Neboť kým je kdo přemožen, toho jest i otrokem.
20 Jestliže se totiž ti, kdož unikli poskvrnění tohoto světa tím, že poznali Pána našeho a Spasitele, Ježíše Krista, dávají tímto poskvrněním zase zaplésti a přemoci, pak jsou jejich poslední věci horší než byly první.
21 Lépe zajisté bylo by pro ně, kdyby nebyli poznali cestu spravedlnosti, než aby ji poznali, a přece se odvrátili od svatého příkazu, který jim byl sdělen.
22 Na ně se hodí toto pravdivé přísloví: „Pes se vrátil k tomu, co zvrátil“ a „Vykoupané prase se (zase) válí v blátě“.