2 Corinthians 6
1 Jako (Boží) spolupracovníci napomínáme (vás), abyste nepřijímali milost Boží nadarmo.
2 Neboť praví: „V příhodný čas tě vyslyším, a v den spásy ti pomohu.“ Hle, nyní je ten „příhodný čas“; hle, nyní je ten „den spásy“!
3 Nikomu v ničem nedáváme pohoršení, aby nebyl pohaněn náš úřad,
4 nýbrž ve všem se osvědčujeme jako služebníci Boží: velkou trpělivostí v souženích, v nesnázích a v úzkostech,
5 v ranách, žalářích a nepokojích, v námahách, v bděních a postech.
6 Čistotou a poznáním, shovívavostí a dobrotivostí, Duchem svatým a nelíčenou láskou;
7 slovem pravdy a mocí Boží, zbrojí spravedlnosti v pravici i v levici,
8 docházíme-li cti nebo potupy, těšíme-li se zlé nebo dobré pověsti. Za svůdce jsme pokládáni, a přece mluvíme pravdu.
9 Jsme jako neznámí, a přece dobře známí, jako umírající, a hle, žijeme, jako trestanci, ale ne usmrcováni,
10 jakoby smutní, ale vždy veselí, jako žebráci, a přece mnohé obohacujeme, jako (lidé) nic nemající, a přece všemi věcmi vládneme.
11 Naše ústa se otevřela k vám, Korinťané, a naše srdce se rozšířilo.
12 V našem srdci se netísníte, ale v svém se tísníte. Jako s dětmi mluvím:
13 Splácejte stejné stejným a rozšiřte také svá srdce!
14 Nespolčujte se s nevěřícími! Neboť co mají společného spravedlnost s nepravostí? Nebo co mají společného světlo s tmou?
15 A jaká shoda mezi Kristem a Belialem? Nebo jaké dělení mezi věřícím a nevěřícím?
16 A jak lze srovnati chrám Boží s modlami? Vždyť vy jste přece chrámem Boha živého, jak řekl Bůh: „Budu přebývati a choditi mezi nimi, a budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.
17 Proto vyjděte z jejich středu a oddělte se, praví Pán, a (ničeho) nečistého se nedotýkejte!
18 A já přijmu vás a budu vám Otcem a vy mi budete syny a dcerami, praví všemohoucí Pán.“