2 Corinthians 5
1 Vždyť víme, zbourá-li se náš pozemský dům, v němž přebýváme, že máme příbytek u Boha, dům nikoli rukama zbudovaný, věčný v nebesích.
2 Neboť takto sténáme, poněvadž toužíme se ještě přiodíti svým obydlím v nebesích,
3 jen budeme-li shledáni oděni, nikoli nazí.
4 My, kteří jsme v tomto stánku svého těla sklíčeni, sténáme, poněvadž si nepřejeme býti svléknuti, nýbrž (ještě) nadto přioděni, aby život pohltil to, co je smrtelné.
5 Ten pak, jenž nás k tomu připravil, je Bůh, který vám dal jako závdavek Ducha.
6 Jsme tedy stále plni důvěry a víme, že jsme, pokud jsme v těle, poutníky (daleko) od Pána. –
7 Žijeme totiž ve víře, nikoli v patření (na Boha). –
8 Jsme sice plni důvěry, ale chtěli bychom raději se vystěhovati z těla a nastěhovati se domů k Pánu.
9 Proto také usilujeme o to, abychom se mu líbili, ať jsme v těle nebo mimo tělo.
10 Neboť my všichni se musíme ukázati před soudnou stolicí Kristovou, aby každý dostal odplatu za to, co za života dobrého nebo zlého vykonal.
11 Poněvadž tedy známe bázeň Páně, přesvědčujeme lidi, Bohu však jsme známi. Doufám, že také vašemu svědomí jsme známi.
12 Nedoporučujeme se vám zase sami, nýbrž dáváme vám jen příležitost nalézti slávu v nás, abyste dovedli (odpověděti) těm, kdož svou slávu hledají v zevnějšku, a ne v srdci.
13 Vždyť byli-li jsme bez rozumu, (stalo se to) pro Boha; jsme-li při rozumu, (jeto) kvůli vám.
14 Vždyť láska Kristova nás pudí, protože jsme usoudili toto: Jeden zemřel za všechny, všichni tedy zemřeli;
15 a za všechny zemřel [Kristus], aby ti, kdož žijí, nežili již sobě, nýbrž Tomu, jenž za ně zemřel a vstal z mrtvých.
16 Proto my od nynějška neznáme podle těla nikoho. I když jsme kdysi poznali Krista podle těla, přece nyní již ho tak neznáme.
17 Je-li tedy někdo v Kristu, je nové stvoření. Staré řády pominuly; hle, všechno se obnovilo.
18 Ale to všechno (jest) od Boha. Ten nás usmířil se sebou skrze Krista a pověřil nás službou smíru.
19 Neboť Bůh smířil skrze Krista svět se sebou, nepřičítaje jim jejich přestupky, a vložil v nás slovo smíru.
20 Na místě Kristově tedy konáme poslání, jak by Bůh skrze nás napomínal. Prosíme na místě Kristově: Smiřte se s Bohem!
21 Toho, jenž hříchu nepoznal, učinil kvůli nám hříchem, abychom se stali v něm spravedlností Boží.