Bible

1 Stran toho, o čem jste mi napsali, (odpovídám:) je dobře člověku, aby se ženy nedotýkal. 2 Ale pro uvarování smilstva ať má každý svou manželku a každá svého muže! 3 Muž ať plní manželce svou povinnost a podobně i manželka svému muži! 4 Manželka nemá moci nad svým tělem, nýbrž (její) muž; podobně ani muž nemá moci nad svým tělem, nýbrž (jeho) manželka. 5 Nezkracujte (v tom) jeden druhého, leda po vzájemné dohodě na čas, abyste se uvolnili k modlitbě; ale pak opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrželivost nepokoušel satan. 6 To však pravím jako doporučení, a ne jako rozkaz. 7 Vždyť bych chtěl, aby všichni lidé byli jako jsem já; ale každý má od Boha vlastní dar: jeden takový, jiný onaký! 8 Pravím pak neženatým a nevdaným, zvláště vdovám: Dobře jest jim, zůstanou-li jako já. 9 Nemohou-li však žíti zdrženlivě, ať vstoupí do manželství; neboť je lépe vstoupiti v manželství než být i pálen (žádostivostí). 10 Manželům však přikazuji nikoli já, nýbrž Pán: manželka ať se od svého muže neodlučuje! 11 Odloučí-li se přece, ať zůstane neprovdaná, nebo ať se smíří se svým mužem! Také muž ať nepropouští svou manželku! 12 Ostatním pak pravím já, nikoli Pán: Má-li některý bratr manželku nevěřící a ta souhlasí s ním bydleti, ať ji nepropouští! 13 A má-li některá [věřící] žena muže nevěřícího a ten souhlasí s ní bydliti, ať muže nepropouští! 14 Neboť nevěřící muž je posvěcen věřící ženou a nevěřící žena je posvěcena věřícím mužem, jinak by byly vaše dítky nečisté; a ony jsou svaté! 15 Jestliže však se nevěřící strana odlučuje, ať se odloučí! V takovém případě není zajisté vázán bratr ani sestra, vždyť k pokoji nás povolal Bůh. 16 Neboť odkud víš, ženo, že spasíš (svého) muže? Anebo odkud víš, muži, že spasíš (svou) ženu? 17 Každý ať žije tak, jak mu přidělil Pán, jak každého povolal Bůh! A tak nařizuji ve všech křesťanských obcích. 18 Byl povolán někdo již obřezaný? Nezakrývej obřízku! Byl někdo povolán jako neobřezaný? Nedávej se obřezati! 19 Nic nezáleží na obřízce a nic na neobřízce, nýbrž (záleží) na zachovávání Božích přikázání. 20 Každý zůstávej v tom stavu, v kterém byl povolán! 21 Byls povolán jako otrok? Nedbej toho, nýbrž raději zůstaň jím, i když můžeš nabýti svobody. 22 Neboť otrok povolaný v Pánu je propuštěnec Páně, podobně zase jako ten, kdo byl povolán jako pán, jest otrokem Kristovým. 23 Za cenu velikou jste vykoupeni; nebuďte otroky lidí! 24 Bratří, každý zůstávej před Bohem v tom (stavu), v němž byl povolán! 25 O pannách však nemám příkaz od Pána, ale radu dávám jako člověk, jemuž se dostalo od Pána milosrdenství, abych byl spolehlivý (rádce). 26 Podle mého mínění tedy je dobré pro nynější utrpení, ano dobré pro člověka, aby zůstal tak. 27 Jsi vázán k manželce? Nehledej rozloučení! Jsi bez manželky? Nehledej manželku! 28 Oženíš-li se však, nehřešíš; a vdá-li se panna, nehřeší. Avšak tělesné útrapy budou míti takoví. Těch já vás šetřím. 29 Pravím však toto: Bratří, čas je krátký! Proto (ať žijí) také ti, kdož mají manželky, jako by je neměli; 30 a ti, kdož pláčí, jako by neplakali; a kdož se radují, jako by se neradovali; a kdož kupují, jako by nic neměli; 31 a kdož užívají tohoto světa, jako by neužívali, neboť tvářnost tohoto světa pomíjí. 32 Přeji si však, abyste byli bez starosti. Kdo není ženat, stará se o věci Páně, jak by se zalíbil Pánu. 33 Kdo však se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil ženě, a je rozdělen. 34 A neprovdaná žena, totiž panna, myslí na věci Páně, aby byla svatá tělem i duchem; provdaná však myslí na věci světské, jak by se zalíbila muži. 35 To pak pravím k vašemu prospěchu, ne abych na vás hodil osidlo, nýbrž (radím) k tomu, co je vznešené a co by dalo svobodu bez překážky sloužiti Pánu. 36 Domnívá-li se však někdo, že by měl hanbu kvůli své neprovdané dceři, jeli přestárlá, a musí-li se tak státi, ať učiní podle své vůle; nehřeší, vdá-li se (mu). 37 Ale kdo stojí v svém srdci pevně, kdo není nucen, nýbrž může podle své vůle rozhodovali a v svém srdci se rozhodl, že neprovdá svou pannu, dobře činí. 38 A tak dobře činí i ten, kdo provdává svou pannu, kdo však ji neprovdává, činí lépe. 39 Manželka je vázána (manželským) zákonem, pokud žije její muž; zemře-li její muž, je volná; ať se provdá, za koho chce, (ale) jenom v Pánu! 40 Ale šťastnější bude, zůstane-li tak. To je má rada. Domnívám se přece, že i já mám Ducha Božího.