1 Corinthians 5
1 Vůbec je slyšeti, že je mezi vámi smilstvo, a to takové smilstvo, jaké nebývá ani mezi pohany, aby totiž někdo měl manželku svého otce.
2 A vy jste (při tom) nadutí, místo abyste měli zármutek, aby byl vyloučeni z vašeho prostředí ten, kdo tento čin spáchal.
3 Já totiž, ač jsem tělem vzdálen, duchem však přítomen, vyřkl jsem již nad tím pachatelem, jako bych byl přítomen, svůj rozsudek:
4 Ve jménu Pána našeho Ježíše [Krista] – až se shromáždíte, vy a můj duch s mocí Ježíše, Pána našeho –
5 vydejte jej satanu v záhubu těla, aby jeho duch byl spasen v den Pána našeho Ježíše [Krista]!
6 Není dobré vaše vychloubání. Nevíte, že trocha kvasu prokvasí všecko těsto?
7 Vyčisťte starý kvas, abyste byli novým těstem, poněvadž jste bez kvasu. Vždyť i náš velikonoční beránek, Kristus, byl obětován.
8 Proto slavme hody nikoli s kvasem starým, ani s kvasem špatnosti a nešlechetnosti, nýbrž s přesnicemi upřímnosti a pravdy!
9 Napsal jsem vám v (tom) listě, abyste se nestýkali se smilníky,
10 ne však (abyste se) vůbec (nestýkali) se smilníky tohoto světa, nebo s lakomci a lupiči nebo s modláři, sice byste musili s tohoto světa odejíti.
11 Nyní však vám píši, abyste se nestýkali s tím, kdo se nazývá (sice) bratrem, ale je smilník nebo lakomec nebo modloslužebník nebo nactiutrhač nebo opilec nebo lupič; s takovými ani nejezte!
12 Neboť proč mám já souditi ty, kdož jsou mimo? Což nesoudíte vy ty, kdož jsou uvnitř?
13 Ty, kdo jsou mimo, bude souditi Bůh. Vyobcujte toho nešlechetníka ze svého prostředí!