1 Corinthians 4
1 Tak smýšlej o nás každý jako o služebnících Kristových a správcích tajemství Božích!
2 Tu však se žádá od správců, aby každý byl shledán věrný.
3 Mně však pramálo záleží na tom, abych byl souzen vámi nebo soudem lidským, avšak ani sám se nesoudím.
4 Nejsem si sice ničeho vědom, ale tím nejsem ospravedlněn. Mým soudcem však je Pán.
5 Proto nesuďte předčasně, dokud nepřijde Pán, který nejen osvítí věci skryté v temnotě, nýbrž zjeví myšlenky srdce; a tehdy se do stane chvály každému od Boha.
6 Toto jsem, bratří, obrátil na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás naučili tomuto: „Nic nad to, co je psáno,“ abyste se nevyvyšovali jeden proti druhému kvůli jednomu (věrozvěstovi).
7 Neboť kdo tě vyznamenává? Co však máš, co bys nebyl dostal? Jestliže však jsi (to) dostal, proč se chlubíš, jako bys nebyl dostal?
8 Již jste nasyceni, již jste zbohatli; bez nás jste došli kralování. A kéž jste došli kralování, abychom i my kralovali s vámi!
9 Domnívám se totiž, že Bůh nás, apoštoly, postavil až na poslední místo jako odsouzené k smrti; vždyť jsme se stali podívanou světu, andělům i lidem.
10 My (jsme) pošetilci pro Krista, vy však rozumní v Kristu. My slabí, vy však silní. Vy slavní, my však beze cti.
11 Až do nynějška trpíme hlad a žízeň, nahotu a políčkování, a jsme bez domova.
12 Lopotíme se prací svých rukou. Když jsme tupeni, žehnáme, když jsme pronásledováni, snášíme to.
13 Když jsme pomlouváni, modlíme se. Jako smetím tohoto světa jsme se stali, vyvrheli u všech až dosud.
14 Nepíši to, abych vás zahanbil, nýbrž napomínám jako své milovaně dítky.
15 Neboť i kdybyste měli vychovatelů v Kristu na tisíce, přece nemáte mnoho otců. Vždyť v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil.
16 Prosím vás tedy: buďte mými následovníky [jak i já jsem Kristovým]!
17 Proto vám posílám Timotheje, svého milovaného a věrného syna v Pánu. Ten vám připomene mé učení v Kristu [Ježíši], jak (je) hlásám všude v každé křesťanské obci.
18 Někteří však zpyšněli z toho, že prý k vám nepřijdu.
19 Ale přijdu k vám brzy, bude-li to vůle Páně, a poznám nikoliv řeč těch, kdož tak zpyšněli, nýbrž (jejich) moc.
20 Neboť království Boží nespočívá ve slovech, nýbrž v moci.
21 Co chcete? Mám k vám přijíti s metlou či s láskou a v duchu mírnosti?