1 Corinthians 13
1 Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, kdybych však lásky neměl, byl bych jen jako zvučící měď a jako znějící zvonec.
2 A kdybych měl (dar) prorokování a znal všechna tajemství a měl i poznání o všem a kdybych měl všechnu víru, že bych hory přenášel, kdybych však lásky neměl, ničím bych nebyl.
3 A kdyby rozdal [chudým na živobytí] veškerý svůj statek a vydal své tělo k spálení, kdybych však lásky neměl, nic by mi to neprospělo.
4 Láska je shovívavá a dobrotivá, láska nezávidí, nechlubí se a nevyvyšuje se,
5 není ctižádostivá, nehledá svůj prospěch, neroztrpčuje se, nepřemýšlí o zlém,
6 neraduje se z bezpráví, nýbrž se raduje s pravdou;
7 všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, všechno přetrpí.
8 Láska nikdy nepomíjí; ať již (jest u někoho dar) prorokování, zanikne, ať již (dar) jazyků, přestane, ať již (dar) poznání, zanikne.
9 Neboť částečně (jen) poznáváme a částečně prorokujeme.
10 Když však přijde to, co je dokonalé, zanikne to, co je částečné.
11 Když jsem byl dítětem, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když však jsem se stal mužem, odložil jsem, co bylo dětské.
12 Nyní vidíme jako v zrcadle, mlhavě, ale v budoucnu tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, v budoucnu však budu poznávati tak, jak jsem sám poznán.
13 Nyní zůstávají: víra, naděje, láska, tyto tři; ale největší z nich je láska.