1 Corinthians 12
1 O duchovních darech však nechci, bratří, abyste byli v nevědomosti.
2 Víte, když jste byli pohany, že jste se nechávali voditi jakýmsi popudem k němým modlám.
3 Proto vám oznamuji: Nikdo, kdo mluví v Duchu Božím, nepraví: „Proklet buď Ježíš!“ A nikdo nemůže říci: „Pánem jest Ježíš“, leda v Duchu svatém.
4 Jsou tedy dary rozličné, ale tentýž Duch;
5 a rozličné jsou úřady, ale tentýž Pán;
6 a rozličné jsou účinky, ale tentýž Bůh, který to všechno působí ve všech.
7 Každému se však uděluje projevování Ducha k užitku (Církve).
8 Jednomu se totiž uděluje skrze Ducha řeč moudrosti, druhému řeč poznání podle téhož Ducha,
9 jinému víra v témž Duchu, jinému pak dar uzdravování v stejném Duchu, jinému konání zázraků,
10 jinému dar prorokování, jinému dar rozeznávání duchů, jinému dar rozličných jazyků, jinému vykládání řečí;
11 to všechno působí jeden a týž Duch, který rozděluje jednomu každému podle své vůle.
12 Jako totiž tělo jest jedno a přece má mnoho údů, všecky pak údy těla, ač jich je mnoho, tvoří jedno tělo, tak (je to) i v Kristu.
13 Neboť v jednom Duchu byli jsme my všichni pokřtěni v jedno tělo, ať jsme byli židy nebo pohany, ať otroky nebo pány, a všichni jsme byli napojeni jedním Duchem.
14 Vždyť ani tělo se neskládá z jednoho údu, nýbrž z mnoha údů.
15 Řekne-li noha: „Poněvadž nejsem ruka, nepatřím k tělu,“ což proto k tělu nepatří?
16 A řekne-li ucho: „Poněvadž nejsem oko, nepatřím k tělu,“ což proto k tělu nepatří?
17 Kdyby celé tělo bylo (jen) oko, kde by byly uši? Kdyby celé tělo bylo ucho, kde by byl nos?
18 Bůh přece umístil údy v těle, jeden každý z nich, jak chtěl.
19 Kdyby všechny byly jeden úd, kde by bylo tělo?
20 Je však mnoho údů, ale jedno tělo.
21 Také nemůže oko říci ruce: „Nepotřebuji tě,“ anebo zase nohám hlava: „Nepotřebuji vás.“
22 Naopak, právě ty údy těla, které se zdají slabšími, bývají mnohem potřebnější,
23 a ty údy těla, které pokládáme za méně čestné, přiodíváme čestněji; a naše (údy), jež třeba zakrývat, jsou slušněji odívány,
24 kdežto naše (údy) slušné toho nepotřebují. Ale Bůh spojil tělo tak, že dal větší čest tomu (údu), kterému se jí nedostávalo,
25 aby nebyla roztržka v těle, nýbrž aby údy pečovaly o sebe vespolek stejně.
26 A trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny údy; dochází-li slávy jeden úd, radují se spolu s ním všechny údy.
27 Vy však jste tělo Kristovo a každý jednotlivec (jeho) úd.
28 A některým určil Bůh místo v Církvi: ustanovil předně apoštoly, za druhé proroky, za třetí učitele; potom (udělil) dar zázraků, potom dary uzdravování, pomáhání, vedení správy, dar rozličných jazyků [a vykládání řečí].
29 Jsou snad všichni apoštoly? Všichni proroky? Všichni učiteli? Činí snad všichni zázraky?
30 Či všichni mají dar uzdravování? Všichni mluví (různými) jazyky? Všichni vykládají?
31 Usilujte o dary lepší! A ještě vám ukáži cestu na výsost vznešenou.