Bible

1 Nechci zajisté, bratří, abyste nevěděli, že otcové naši všichni byli pod oblakem a všichni prošli mořem; 2 a všichni v oblace a v moři byli pokřtěni v Mojžíše 3 a všichni jedli týž duchovní pokrm 4 a všichni pili týž duchovní nápoj. – Pili jej totiž z duchovní skály, která je provázela, a tou skálou byl Kristus. – 5 Avšak Bůh neměl ve většině z nich zalíbení, neboť zahynuli na poušti. 6 To se událo jako předobraz pro nás, abychom nebyli žádostivi zlých věcí, jak i oni po nich zatoužili. 7 Ani modláři nebuďte, jako (byli) někteří z nich, jak je psáno: „Posadil se lid k jídlu a pití; a vstali, aby hráli.“ 8 Ani nesmilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich v jednom dni třiadvacet tisíc! 9 Ani nepokoušejme Pána, jako někteří z nich pokoušeli, a zahynuli od hadů! 10 Ani nereptejte, jako někteří z nich reptali, a zahynuli od zhoubce! 11 Toto pak všechno, co se jim stalo, bylo v předobrazu, ale napsáno bylo k výstraze pro nás, kteří jsme se dožili doby poslední. 12 Proto, kdo se domnívá, že stojí, ať hledí, aby nepadl! 13 Pokušení vás zachvátilo jen lidské. Bůh však je věrný; ten nedopustí, abyste byli pokoušeni nad své síly, nýbrž s pokušením dopřeje také úspěch, abyste (je) mohli snésti. 14 Proto, moji miláčkové, střežte se modloslužby! 15 Jako rozumným pravím: Posuďte vy sami, co dím: 16 Což není kalich, který žehnáme, společenstvím Krve Kristovy? A chléb, který lámeme, není společenstvím Těla Kristova? 17 Poněvadž je to jeden chléb, jsme my, ač mnozí, jedním tělem; neboť jsme všichni účastni jednoho chleba. 18 Vizte Izraelity podle těla! Což nemají ti, kdož jedí obětované maso, účast na oltáři? 19 Co tím tedy chci říci? Že snad věc obětovaná modlám je něco? Nebo že modla je něco? 20 To ne, nýbrž že to, co obětují pohani, obětují zlým duchům a ne Bohu. Nechci přece, abyste byli společníky zlých duchů. 21 Nemůžete píti kalich Páně i kalich zlých duchů. Nemůžete se přece zúčastňovati stolu Páně i stolu zlých duchů. 22 Anebo máme podněcovati Pána k řevnivosti? Jsme snad silnější než On? 23 Všechno je [mi] dovoleno, ale ne všechno prospívá; všechno je [mi] dovoleno, ale ne všechno vzdělává. 24 Nikdo nehledej prospěch svůj, nýbrž bližního! 25 Všecko, co se prodává na masném trhu, jezte, nic se nevyptávejte pro svědomí, 26 neboť „Pánu patří země i vše, čím je naplněna.“ 27 Pozve-li vás někdo z nevěřících a chcete-li jísti, jezte všechno, co se vám předloží, nic se nevyptávejte pro svědomí! 28 Řekne-li vám však někdo: „Toto bylo obětováno modlám,“ nejezte kvůli tomu, kdo na to upozornil, a pro svědomí. 29 Míním pak svědomí nikoli tvoje, nýbrž (toho) druhého. Neboť proč by měla býti má svoboda posuzována podle cizího svědomí? 30 Požívám-li něco s vděčností, proč bych měl býti tupen pro to, zač díky činím? 31 Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv jiného činíte, čiňte všecko k slávě Boží! 32 Nebuďte na pohoršení ani židům ani pohanům ani křesťanské obci Boží, 33 jak i já všechněm ve všem vyhovuji, nehledaje prospěch svůj, nýbrž (prospěch) mnohých, aby byli spaseni.