Mark 14
1 Za dva dny byla Veliká noc a[ svátek] nekvašených chlebů a velekněží se zákoníky hledali[ způsob], jak by se ho lstí zmocnili a zabili[ ho].
2 Říkali ale: "Ne ve svátek, aby snad nebylo pozdvižení lidu."
3 Když pak byl v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného, přišla žena s alabastrovou nádobkou velmi drahé masti z pravého nardu. A když tu nádobku rozbila a vylila na jeho hlavu,
4 hněvali se někteří mezi sebou a říkali: "K čemu je ta ztráta této masti?
5 Vždyť se to mohlo prodat za více než tři sta denárů a dát chudým!" A hubovali ji.
6 Ale Ježíš řekl: "Nechte ji. Proč ji trápíte? Udělala pro mě dobrý skutek.
7 Chudé přece máte u sebe vždycky, a kdykoli chcete, můžete pro ně konat dobro, ale mne vždycky mít nebudete.
8 Tato[ žena] udělala, co mohla. Předem pomazala mé tělo k pohřbu.
9 Amen, říkám vám, [že] kdekoli se na celém světě bude kázat toto evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku."
10 Tehdy jeden ze dvanácti, Jidáš Iškariotský, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil.
11 Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili, že mu dají peníze. Začal tedy hledat příležitost, jak by ho zradil.
12 Prvního dne[ svátku] nekvašených chlebů, když býval obětován velikonoční beránek, mu jeho učedníci řekli: "Kam chceš, abychom šli a připravili ti k jídlu beránka?"
13 Tehdy poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: "Jděte do města a potká vás člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním.
14 A[ tam], kam vejde, řekněte hospodáři: 'Mistr říká: Kde je místnost, v níž bych se svými učedníky pojedl beránka?'
15 On vám ukáže velikou horní místnost, prostřenou a připravenou. Tam nám připravte[ večeři]."
16 Učedníci tedy odešli, a když přišli do města, našli[ všechno] tak, jak jim řekl, a připravili beránka.
17 Když pak nastal večer, přišel[ Ježíš] se dvanácti.
18 A když byli za stolem a jedli, Ježíš řekl: "Amen, říkám vám, že jeden z vás, kdo jí se mnou, mě zradí."
19 Začali se tedy rmoutit a jeden po druhém mu říkali: "Snad ne já?" A jiný: "Snad ne já?"
20 Ale on jim odpověděl: "[Je to] jeden ze dvanácti, ten, který se mnou namáčí[ ruku] do mísy.
21 Syn člověka jde vskutku tak, jak je o něm napsáno, ale běda člověku, jímž je Syn člověka zrazován. Pro toho člověka by bylo lepší, kdyby se[ vůbec] nenarodil."
22 A když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, rozlomil a dal jim[ ho] se slovy: "Vezměte, jezte, to je mé tělo."
23 Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim[ ho]. A pili z něho všichni.
24 Tehdy jim řekl: "Toto je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé.
25 Amen, říkám vám, že už nebudu pít z plodu vinného kmene až do toho dne, kdy ho budu pít nový v Božím království."
26 A když zazpívali žalm, vyšli na Olivetskou horu.
27 Tehdy jim Ježíš řekl: "Všichni ode mne této noci odpadnete. Je přece napsáno: 'Budu bít pastýře a ovce se rozprchnou.'
28 Ale až vstanu[ z mrtvých], předejdu vás do Galileje."
29 Tehdy mu Petr řekl: "I kdyby všichni odpadli, já nikdy!"
30 Ježíš mu řekl: "Amen, říkám ti, že[ ještě] dnes v noci, dříve než se dvakrát ozve kohout, mě třikrát zapřeš."
31 Ale on tvrdil mnohem více: "I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!" A podobně mluvili i všichni[ ostatní].
32 Tehdy přišli na místo zvané Getsemane. Tehdy řekl svým učedníkům: "Posaďte se tu, než se pomodlím."
33 Vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a[ tu] se začal děsit a mít velikou úzkost.
34 Tehdy jim řekl: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte tu a bděte."
35 Pak poodešel kousek dál, padl na zem a modlil se, aby, jestli je[ to] možné, od něj ta hodina odešla.
36 Tehdy řekl: "Abba, Otče, pro tebe je možné všechno. Odejmi ode mě tento kalich! Avšak ne, co já chci, ale co[ chceš] ty."
37 Potom přišel a nalezl je, jak spí. Řekl tedy Petrovi: "Šimone, [ty] spíš? Nemohl jsi bdít jedinou hodinu?
38 Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice připraven, ale tělo[ je] slabé."
39 Potom opět odešel a modlil se týmiž slovy.
40 A když se vrátil, znovu je nalezl, jak spí, protože jim ztěžkly oči. Nevěděli tedy, co by mu odpověděli.
41 A když přišel potřetí, řekl jim: "[Vy] ještě spíte a odpočíváte? Dost[ už]! Pohleďte, přišla ta hodina a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
42 Vstávejte, pojďme! Hle, můj zrádce už je blízko."
43 A když ještě mluvil, náhle přišel Jidáš, jeden ze dvanácti, a s ním veliký zástup s meči a holemi, [poslaný] od velekněží, zákoníků a starších.
44 A jeho zrádce s nimi měl smluvené znamení. Řekl: "Je to ten, kterého políbím. Chopte se ho a veďte[ ho] opatrně."
45 A když přišel, ihned přistoupil k němu a řekl: "Rabbi, Rabbi," a políbil ho.
46 Tehdy na něj vztáhli ruce a chopili se ho.
47 Jeden z těch, kdo stáli kolem[ něj], však vytasil meč, zasáhl otroka nejvyššího kněze a usekl mu ucho.
48 Tehdy jim Ježíš odpověděl a řekl: "Vypravili jste se jako na zločince, s meči a holemi, abyste mě zatkli?
49 Každý den jsem byl s vámi, vyučoval jsem v chrámu a nezatkli jste mě. Ale ať se naplní Písma!"
50 Tehdy ho všichni opustili a utekli.
51 Ale jeden mladík šel za ním oblečen do lněného plátna na nahém[ těle. A] když ho mládenci chytili,
52 nechal tam to plátno a utekl nahý.
53 Ježíše pak odvedli k nejvyššímu knězi, u něhož se sešli všichni velekněží i starší a zákoníci.
54 Petr ho ale zpovzdálí následoval až dovnitř, na dvůr nejvyššího kněze a[ tam] si sedl mezi sluhy a ohříval se u ohně.
55 Velekněží s celou veleradou pak proti Ježíši hledali svědectví, aby ho vydali na smrt, ale[ žádné] nenalézali.
56 Mnozí totiž proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví se neshodovala.
57 Potom někteří povstali a křivě proti němu svědčili:
58 "My jsme ho slyšeli, jak řekl: 'Já zbořím tento chrám udělaný rukama a za tři dny postavím jiný, neudělaný rukama.'"
59 Ale ani tak se jejich svědectví neshodovala.
60 Tehdy povstal uprostřed nejvyšší kněz a zeptal se Ježíše: "Nic neodpovídáš? Co proti tobě svědčí tito[ muži]?"
61 Ale on mlčel a nic neodpověděl. Nejvyšší kněz se ho[ tedy] ptal znovu a řekl mu: "Jsi ty Kristus, ten Syn Požehnaného?"
62 Ježíš řekl: "Já jsem. A[ vy] uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky."
63 Tehdy nejvyšší kněz roztrhl své roucho a řekl: "K čemu ještě potřebujeme svědky?
64 Slyšeli jste rouhání! Co si[ o tom] myslíte?" A všichni ho odsoudili, že je hoden smrti.
65 A někteří po něm začali plivat a zahalovat mu tvář a bít ho pěstmi a říkat mu: "Prorokuj!" A sluhové ho tloukli holemi.
66 A zatímco byl Petr dole na dvoře, přišla[ tam] jedna ze služek nejvyššího kněze,
67 a když si všimla Petra, jak se ohřívá, podívala se na něj a řekla: "Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Nazaretu."
68 Ale on[ to] zapřel. Řekl: "Nevím, ani nerozumím, o čem mluvíš!" A vyšel ven před dvůr. A[ tehdy] zakokrhal kohout.
69 Potom ho ta služebná uviděla znovu a začala říkat těm, kdo stáli kolem: "Tohle je[ jeden] z nich!"
70 On[ to] však znovu zapíral. Po malé chvíli říkali zase ti kolemstojící Petrovi: "Jistěže jsi[ jeden] z nich, vždyť jsi Galilejec. I tvé nářečí[ to] dokazuje!"
71 On se ale začal proklínat a přísahat: "Toho člověka, o kterém mluvíte, neznám!"
72 A vtom zakokrhal kohout podruhé a Petr si vzpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: "Dříve než se dvakrát ozve kohout, třikrát mě zapřeš." A když na to pomyslel, rozplakal se.