2 Corinthians 5
1 Víme přece, že kdyby byl náš pozemský dům tohoto přebývání zbořen, máme od Boha věčné stavení v nebesích, dům neudělaný rukama.
2 Vždyť také v tomto vzdycháme, neboť toužíme být oblečeni svým příbytkem z nebe,
3 jestliže ovšem budeme shledáni oblečenými, ne nahými.
4 [My,] kdo jsme v tomto stanu, totiž vzdycháme tíhou, protože nechceme být svlečení, ale oblečení, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.
5 A ten, kdo nás právě k tomuto uzpůsobil, [je] Bůh, který nám také dal záruku Ducha.
6 Proto máme stále smělou důvěru a víme, že dokud jsme doma v tomto těle, jsme vzdáleni od Pána.
7 Chodíme totiž vírou, ne viděním.
8 Máme tedy smělou důvěru a líbí se nám raději být vzdálenými od tohoto těla a být doma u Pána.
9 Proto také, ať už zůstáváme doma nebo se vzdalujeme, usilujeme[ o to], abychom mu byli příjemní.
10 My všichni se přece musíme ukázat před Kristovou soudnou stolicí, aby každý dostal[ odplatu] za to, co[ dělal] v těle, podle toho, co vykonal, ať už[ to bylo] dobré nebo zlé.
11 Jelikož tedy známe Pánovu hrůzu, přivádíme lidi k víře. Bohu jsme zjevní a mám naději, že jsme zjevní i vašemu svědomí.
12 Nedoporučujeme vám přece znovu sami sebe, ale dáváme vám příležitost, abyste se námi chlubili, abyste měli[ něco] oproti těm, kteří se chlubí zevnějškem a ne srdcem.
13 Jsme-li totiž bez sebe-[je to] pro Boha; jsme-li rozvážní-[je to] pro vás.
14 Vždyť Kristova láska nás zavazuje. Máme zato, že jestliže jeden zemřel za všechny, pak zemřeli všichni;
15 a[ on] zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, již nežili sami pro sebe, ale pro toho, který za ně zemřel a vstal[ z mrtvých].
16 My tedy[ již] od nynějška nikoho neznáme podle těla. A jestliže jsme i Krista znali podle těla, nyní ho však již[ takto] neznáme.
17 Proto, jestliže[ je] někdo v Kristu, [je] nové stvoření. Staré věci pominuly, hle, vše je nové!
18 To všechno[ je] pak z Boha, který nás se sebou smířil skrze Ježíše Krista a dal nám službu toho smíření,
19 totiž že Bůh byl v Kristu, když smiřoval svět se sebou, nepočítaje lidem jejich hříchy. A slovo o tom smíření svěřil nám.
20 Proto tedy jako Kristovi velvyslanci prosíme na místě Kristově, jako by skrze nás žádal Bůh: Smiřte se s Bohem.
21 Vždyť toho, který nepoznal hřích, učinil hříchem za nás, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.